Levandulový Tallow Balm: Co se stalo, když jsem si na obličej začala mazat hovězí lůj

Takže. Tohle je trochu divný. Ale musím to někomu říct, protože mi to fakt pomohlo a pořád nad tím kroutím hlavou. Jde o tenhle pleťový balzám z hovězího loje. S levandulí. Ano, čtete dobře. Hovězí tuk. Na obličej. Ne, neskončila jsem na nějakém podivném fóru. Vlastně ano, ale to je vedlejší.

Začalo to loni v zimě. Bylo to někdy v únoru, možná březnu, už si přesně nepamatuju. Ale pamatuju si, že mi praskaly ruce. A obličej. Ten pocit, když se usmějete a cítíte, jak vám kůže na tvářích napíná a štípe. Hrozné. Zkoušela jsem všechno. Drahé krémy z lékárny, ty v kelímcích za pět set, přírodní másla, vazelínu. Nic. Vždycky to buď nedělalo nic, nebo to zanechalo mastný film a já jsem se pak dotýkala vlasů a byly mastné. A pak jsem jednou večer, bylo to asi po jedenácté, ležela na gauči a scrollovala. Bolely mě záda od toho sezení. A narazila jsem na článek o tradiční tallow skincare. O loji. Říkala jsem si, co to je za blbost. Ale četla jsem dál.

Jak jsem se k hovězímu loji vlastně dostala

Vzpomněla jsem si na babičku. Ne moji, ale sousedovic. Pamatuju si, jak když jsem byla malá a odřela jsem si koleno, tak mi vždycky řekla: "Počkej, já ti dám sádlo." A opravdu. Měla v šuplíku v kuchyni sklenici s bílým sádlem a namazala mi to na to odřené koleno. Hojilo se to rychle. Tehdy mi to přišlo divné a staromódní. Teď, o dvacet let později, jsem na to narazila znovu. Jenže tentokrát jako přírodní skincare comeback.

Pustila jsem se do té internetové díry. Zjistila jsem, že beef tallow history je dlouhá. Tím, že se používá na kůži, není nic nového. Naopak. Předtím, než přišly průmyslové krémy plné chemie, to byla běžná věc. Kožní lékaři to doporučovali na ekzémy, popáleniny, suchou pokožku. Protože struktura hovězího loje je prý hodně podobná lidskému kožnímu mazu. Takže to kůže pozná a umí to absorbovat. Není to jako ta vazelína, co jen sedí na povrchu. To mi dávalo smysl. Ale pořád. Na obličej?

Objednala jsem to. Z jedné malé dílny na Etsy, co to dělá ve Francii z loje od krav z volného chovu. Říkala jsem si, že to bude taková ta experimentální blbost za pár stovek, kterou pak hodím do šuplíku. Byl to ten levandulový. Protože levandule, spánek, uklidnění, to znělo dobře. A ta zima byla fakt krutá.

Co ten levandulový tallow balm vlastně dělá

Přišla malá sklenička. Byla hezká, to ano. Otevřela jsem ji. Konzistence byla... no, divná. Ne tekutá. Ne tuhá. Taková nadýchaná. Jako velmi hustá, ušlehaná smetana. Nebo máslo z lednice, které jste chvíli nechali venku. Čekala jsem, že to bude cítit po mase. Po hovězím vývaru. Vůbec ne.

Vůně byla čistá levandule. Ale ne ta sladká, umělá z drogerie. Spíš jako když promnete v prstech sušený levandulový květ. Bylinná. Zemitéjší. Žádné "tóny" nebo "nádechy". Prostě levandule. A pod tím takový... žádný zápach. Jen čistý tuk. Bylo to zvláštně uklidňující.

První aplikace. Nabrala jsem trošku na prst. Bylo to studené. Vtírala jsem si to do tváří. Bylo to zvláštní. Mastné. Říkala jsem si "tohle nikdy nevsákne". Čekala jsem. Minuta. Dvě. A pak... prostě to zmizelo. Nebylo to mastné. Kůže to prostě vypila. A zůstala po tom hebká. Měkká. Ale ne lesklá. To bylo to první "aha" moment. Whipped beef tallow balm znělo jako něco hrozně těžkého, ale tohle nebylo.

Začala jsem to používat každý večer. Po umytí obličeje. Jen tenhle balzám. A ráno jsem se probudila a moje pokožka nebyla napnutá. To byl ten druhý šok. Jakože nikdy. Ani jednou. A to topení v bytě vysušuje vzduch jako pekárna.

Moje pokožka po pár týdnech

Po asi dvou týdnech jsem si všimla další věci. Mám na čele a na bradě takové ty malé, suché, červené flíčky. Ne akné, ale prostě podráždění. Vždycky. Po použití jakéhokoli nového produktu se to zhoršilo. Tady se to... zklidnilo. Prostě zmizelo. A moje lokty. Bože, moje lokty. Vždycky vypadaly jako kůra stromu. Teď jsou... normální. Hladké. To mi přišlo až směšné. Že hovězí lůj spravil moje lokty, když drahý peelingy na tělo nedokázaly nic.

To je ta věc s přirozenou skincare. Když jsem četla, že je to dobré na psoriázu nebo na popraskané rty, tak jsem tomu nevěřila. Teď tomu věřím. Když mi teď v zimě praskne pusa, namažu si na to trochu toho. Do rána je to klid. Funguje to, protože to kůži nedráždí. Jen jí dává to, co potřebuje – lipidy, které sama produkuje, ale třeba v zimě nebo s věkem jich má míň.

Čekala jsem, že mi to ucpává póry. Opak je pravdou. Moje pleť je klidnější. Míň červená. Míň reaguje na všechno. Je to jako kdyby konečně dostala najíst po letech hladovění těmi gely a pěnami, co všechno odmašťují.

Jo a ten levandulový scent? Používám to jako noční krém. Ta vůně je tak příjemná, lehká. Nezůstává na polštáři. Jen když se obličejem zaboříš do toho polštáře, tak cítíš tu jemnou bylinku. Je to fakt relaxační. Lepší než ty "spreje na polštář", co stojí majland.

Koupila bych to znovu?

Ano. Už jsem koupila. Jsem na druhé skleničce. A objednala jsem jednu i mámě. Ta se mi nejdřív smála. "To si děláš srandu?" Pak jí přes zimu tak strašně praskaly ruce, že to skoro krvácelo. Dala jsem jí trochu toho svého. Volala mi po třech dnech. "Co to je? Dej mi odkaz." Teď si mazala i ona.

Nechci znít jako nějaká fanatička. Ale prostě to funguje. Není to zázrak proti vráskám. Neudělá z vás o deset let mladší. Ale udělá vaši pokožku klidnou, hydratovanou a odolnou. A v tom chaosu dnešního světa skincare, kde každý produkt slibuje patnáct věcí a obsahuje padesát ingrediencí, je tohle úleva. Jedna ingredience. Lůj. A esenciální olej. To je všechno.

Je to návrat k něčemu, co naše prababičky znaly a my jsme na to zapomněli, protože nám řekli, že je to špinavé a staromódní. A přitom to má větší smysl než polovina věcí v mém koupelnovém šuplíku.

Takže jestli máte suchou, citlivou, podrážděnou pokožku a už nevíte, co zkoušet... možná to stojí za tu zvláštní zkušenost objednat si hovězí lůj. Já jsem fakt ráda, že jsem to udělala.

Rychlé otázky, co mi lidi pokládají

Je hovězí lůj dobrý na obličej? Podle mě ano, hlavně když máš suchou nebo citlivou pleť. Protože, jak jsem četla, je to strukturně hodně podobné našemu vlastnímu kožnímu mazu. Takže to kůže bere jako "své" a krásně to absorbuje, neucpává póry. Není to jako namazat si na obličej olej na smažení.

Zanechává tallow balm mastný film? Mně ne. Prvních pár vteřin to vypadá mastně, ale během minuty to zmizí. Je to tím, že je to ten whipped tallow, tak je to nadýchané a lehčí. Klasický lůj z kuchyně by byl asi těžší. Tohle je jako lehká, hutná textura.

Jak voní ten levandulový tallow balm? No, voní to po levanduli. Ale ne po bonbónu nebo po parfému. Je to taková čistá, bylinková, sušená levandule. Žádná sladkost. Je to uklidňující. Necítíš v tom vůbec to hovězí. Vůbec.

Takže... jo. To je celý můj příběh s lojem. Divný, vím. Ale moje pokožka je spokojená. A v tuhle zimu to pro mě byla záchrana. Kdybyste chtěli zkusit, ten odkaz na ten Etsy shop někam hodím. Já tam objednávám pořád.